Stavební legislativa

První stavební předpisy vznikaly ze dvou hlavních důvodů. Tím prvním byla určitá regulace výstavby, kterým by se stavebníkovi novostavby zamezilo poškodit majetková práva souseda či obce. Druhým důvodem bylo snížení rizika vypuknutí požáru, který mohl zničit velký rozsah zástavby. Zatímco první příčina je poměrně době pochopitelná, protože se nařízení týkala všech druhů konstrukčních systému a prakticky se dochovala dodnes, tak požární závadnost se postupně eliminovala konstrukční ochranou a novými stavebními materiály.

Příčiny vzniku požáru přitom představovaly z větší části úmyslné založení při vojenských manévrech. Bylo tomu překvapivě i v klidnějších dobách, kdy byla v podstatě podezírána každá cizí osoba ze žhářství. Samozřejmě zde hrál svou roli i faktor náhody, kterou nelze předem předvídat. Požáry bez úmyslného založení spočíval v neopatrnosti při manipulaci s ohněm (svítilny apod.), nebo z důvodu závady na topeništích a komínech. Řada starých požárních řádů pamatovala i na činnosti, které s přímým působením ohněm nesouvisí.

První požární řády měly nejprve jen organizační charakter, aby bylo zabráněno zmatkům při vypuknutí požáru. Postupně se přidávaly body související nejprve s úpravou komínů a topenišť a postupně i s definováním konstrukčního materiálu novostaveb. Dřevo se tak postupně ze stavitelství vytěsňovalo nejprve na Moravě a později i v Čechách. V některých oblastech byla znát snaha o opatření výjimek z tohoto nařízení, kvůli horší dostupnosti jiných materiálů, ale jejich schválení se málokdy shledalo s úspěchem. Jako trest za porušení zákazu byl stanoven peněžitý trest a demolice stavby do roka a do dne. Případy nařízené demolice staveb byly ojedinělé, ale i tuto variantu lze doložit.

 

16. století            

První stavební předpisy z důvodu častých požárů. Především organizačního charakteru v případě požáru a nařízení o úpravě topenišť a komínů.

Počátek
17. století

První požární řády ve městech.

 

Druhá polovina
18. století

                                 

První požární řády i pro vesnice.

1751                              

Zákaz výstavby dřevěných staveb na Moravě s výjimkou velkých měst a prosazování zděných staveb.

1755

Tereziánské reformy

Prohlubování nařízení o topeništích a komínech. Lesní stavební řády byly zpracovány nejprve pro města a později vesnice, které jen okrajově definovaly body pro novou výstavbu. Mezi nařízeními byl například i zákaz používání dřeva, které je napadené hmyzem či nahnilé. Další nařízení se týkalo výšky střechy s ohledem na spotřebu dřeva a na neúměrné zatěžování domu.

 

1816

Vydaný tzv. Dvorský dekret a následné guberniální nařízení, které přísně zakazuje novou výstavbu dřevěných staveb.

 

1833

Zákaz dřevěných lomenic, došek, šindele. Povolení výstavby dřevěných obydlí v horských oblastech.

1864 - 1869

Stavební řád pro Čechy a o 5 let později i pro Moravu. Pokračování benevolentním trendu a zakazují dřevěnou výstavbu ve městech. Na vesnicích se udělovaly výjimky.

1949

První zákon o územním plánování a výstavbě obcí.

1964

Počátek vývoje tepelně technických požadavků na stavby. První samostatná norma ČSN 73 0540:64 určující tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí. Předepisovala hodnoty tepelného odporu i v závislosti na teplotní oblasti pro vnější stěny hodnotou k =1,45 W/m²×K.

 

1976

Zákon č. 50/1976, o územním plánování a stavebním řádu– považován za nejrozsáhlejší úpravu stavebního práva.

1991

Program obnovy vesnice – Prohlubuje popsané stupně územně plánovací dokumentace.

1998

Přijatá novela zákonem č. 83/1998 Sb.

Současnost

 Zákon 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). ČSN 73 0540-2 definuje požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla 0,3 W/m²×K a doporučenou hodnotu 0,2 W/m²×K.