JIHOVÝCHOD
Regionální typy roubených staveb se dělí na domové typy a případně i místní dobové formy. Domový typ nese hlavní znaky domu, kdežto místní dobová forma je doplněna o další prvky a zvláštnosti. Vyskytují se i domové typy bez místních dobových forem.
Na schématu v mapě jsou znázorněny místní dobové formy, které však barevně odpovídají domovým typům, pod které spadají.
Roubená architektura přechází i do jihovýchodní části regionu. Ovšem v úrodných moravských úvalech a pásmu jihomoravských nížin se roubené stavby objevují zcela výjimečně. Přesto do tohoto regionu ze severu zasahuje roubená architektura z Vysočiny. Zástavba se stává výhradně z přízemních stavení domů Českomoravské vrchoviny s prolínáním Poličského typu. Typické znaky jako je podlomenice či polovalba jsou v této části regionu velmi populární. Taktéž i uzavřené půdorysy ať už trojboké či čtyřboké. Ze středních Čech do tohoto regionu mohou zasáhnout i rysy domu Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky například typickou podsíní.
POLIČSKÝ DŮM
Poličský dům je lokální dobovou formou, která je k vidění hlavně v blízkosti Poličky. Hlavním znakem těchto přízemní roubenky je čtyřboké uspořádání s uzavřeným dvorem. Lokálním znakem v této oblasti jsou podlomenice a kabřinec.
TŘEBOVSKO-SVITAVSKÝ DŮM
Lokální dobová forma přízemního roubeného domu Českomoravské vrchoviny. Trojdílná dispozice komorového typu může být ve velkých domech doplněna obytnou komorou vedle světnice, průchozí síní a v zadní části patrovými komorami. Stropní konstrukce bývají povalové někdy se šikmým nebo dvojitým uspořádáním. U starších domů lze vidět kabřinec a podlomenici a štíty bývaly zdobeny břidlicí.
Lokální dobová forma přízemního roubeného domu Českomoravské vrchoviny se vyskytuje v okolí Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou. Osazen je na podezdívce z lomového kamene. Silné trámy z měkkého dřeva často osekané ze dvou si ze všech čtyř stran bývaly obarvené vápnem nebo někdy v kožichu. Nárožní spojení klasickým přeplátováním na rybinu nebo i na zámek. Spáry mezi trámy jsou často nabílené a případně formou drážkování.
Sedlovou střechu s kabřincem nebo polovalbou je v obou případech možné doplnit makovičkou. Prostor krovu se stává ze dvou pater hambálků. Lomenice bývá složitě vyskládaná do kříže nebo klasovitě a doplněná lištami. Kromě toho jsou dřevěné lomenice zdobeny i řezbou, profilovanými sloupky nebo obloučky a malované barevně rostlinnými ornamenty. Prostor domu je rozšiřován přístavky před vchodem do síně a nezřídka obklopují síň na obou stranách domu. Tyto prostory většinou slouží k uskladnění dřeva, nebo nářadí.
MALOHANÁCKÝ DŮM
Další lokální dobovou formou je oblast Českomoravské vrchoviny v blízkosti Boskovic a Jevíčka. Přízemní roubený dům s valbovou střechou trojdílné komorové dispozice. V některých případech čtyřboká usedlost. Osobitým prvkem této oblasti je v průčelí dřevěný patrový žondr.
DŮM STŘEDOČESKÉ PAHORKATINY A POVODÍ BEROUNKY
Domový typ přízemního roubeného domu má štítovou orientaci s tradiční trojdílnou dispozicí komorového typu. Jelikož tento typ staveb zaujímá velké území, tak je zde i větší variabilita znaků.
Objekty bývají poměrně rozložité založené na kamenné podezdívce. Široké střechy s předsazenou vstřícně nebo klasovitě vyskládanou předsazenou lomenicí s kabřincem nebo polovalbou. Prodloužená okapová hrana střechy vytváří komunikační prostor na zápraží.
V některých případech je štít předsazen před konstrukci krovu a vytváří komunikační prostor i v přední části tzv. podsíň. Rozvržení je jednoduché, nebo i uzavřené trojstranné.
ZDROJ: Diplomové práce Regionální typologie roubených staveb na území ČR z roku 2017, autor Bc. Kristina Nešporová