JIHOZÁPAD

 

Regionální typy roubených staveb se dělí na domové typy a případně i místní dobové formy. Domový typ nese hlavní znaky domu, kdežto místní dobová forma je doplněna o další prvky a zvláštnosti. Vyskytují se i domové typy bez místních dobových forem.

Na schématu v mapě jsou znázorněny místní dobové formy, které však barevně odpovídají domovým typům, pod které spadají.

Přestože v této oblasti dominuje zděná architektura, tak i zde lze nalézt řadu roubených stavení. Z oblasti Povltaví sem zasahuje přízemní dům Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky, který ovšem představuje jen mírné zastoupení.
Na Písecku v širším pásmu Pootaví se nacházejí jednoduché drobné stavby z nižší sociální kategorie.

Postupně byly ale nahrazovány nespalnými materiály, takže zastoupení roubených prvků je dochováno jen ve velmi málo případech. V oblasti Tachovska, Českého lesa a severozápadního Plzeňska se můžeme ojediněle setkat i s roubenými podkrovními světničkami v kombinaci s hrázděnými štíty. Tento typ se více vyskytuje v oblasti Chebska. Naprostým unikátem je Alpský dům ve vesnici Volary, který na naše území zanesli kolonisté z Bavorska.

 

jihozapad.png

 

DŮM STŘEDOČESKÉ PAHORKATINY A POVODÍ BEROUNKY 

Domový typ přízemního roubeného domu má štítovou orientaci s tradiční trojdílnou dispozicí komorového typu. Jelikož tento typ staveb zaujímá velké území, tak je zde i větší variabilita znaků.

Objekty bývají poměrně rozložité založené na kamenné podezdívce. Široké střechy s předsazenou vstřícně nebo klasovitě vyskládanou předsazenou lomenicí s kabřincem nebo polovalbou. Prodloužená okapová hrana střechy vytváří komunikační prostor na zápraží.

V některých případech je štít předsazen před konstrukci krovu a vytváří komunikační prostor i v přední části tzv. podsíň. Rozvržení je jednoduché, nebo i uzavřené trojstranné.

dum-stredoceske-pahorkatiny.png

 

 

CHEBSKÝ DŮM

Lokální dobová forma domu severozápadních Čech má velmi často roubené přízemí s roubeným věncem, který zvětšuje prostor v hrázděném patře. Postupně bylo roubení nahrazováno zděným přízemím. Hrázděné patro i štít jsou bohatě barevně členěny a taktéž i trámy.

Mnohem vyspělejší je roubená konstrukce z přesně opracovaných trámů beze spár se zámkovou vazbou v nároží. Typickým znakem jsou i jednoduché podstávky, které podepírají hrázděné patro.

Chebský dům má specifický dekorativní styl, který patří v rámci Evropy k nejkomplikovanějším. Trámové šachovnice v parapetních polích pod okny a ve štítech s trámy často barevně zdobené odstíny červenohnědé.

 chebskydum.png

 

ŠUMAVSKÝ DŮM

Šumavský dům je další lokální dobová forma, která představuje zástavbu v okolí národního parku Šumava. Jedná se o mohutná horská stavení, které mimo hlavní znaky domového typu jihozápadních Čech v sobě nesou i určité prvky německých obydlí.

Typickým prvkem u těchto roubenek jsou přesahující zhlaví na nárožích a je patrná zapuštěná rozměrná pavlač pod polovalbou v celé šíři předsazeného štítu. V čele střechy lze na některých objektech zaznamenat zvoničku se stanovou střechou vrcholící makovicí a korouhvičkou. Dalším dekorativním prvkem staveb mohou být malované štíty (ptáčci, květy) a okenice (růže a srdce).

 

ALPSKÝ (VOLARSKÝ) DŮM

Alpský dům je domový typ, který na území České republiky pronikl v 16. století v německé kolonizační vlně ve formě místní dobové formy Volarského domu. Roubených nebo poloroubených objektů tohoto typu se na území České republiky dochováno hned několik v blízkém okolí v městě Volary.

Přízemní nebo i patrový dům má umístěnou světnici netradičně v podkroví a je doplněný širokou pavlačí. Dispoziční uspořádání se velmi liší od ostatních domovních typů. Půdorysně se vyskytovaly dva typy domů, a to široký se středovým průjezdem, anebo o něco užší s příčnou chodbou. Podsklepená byla většinou pouze obytná část a konstrukce sklepa i základů byla z kamene.

Široká střecha překrývá obytnou i hospodářskou část a zároveň i dvůr sloužící jako průjezd středem domu v podélném směru. Ve štítovém průčelí jsou tedy minimálně tři okenní osy s případnými vraty na průjezd. Na jedné straně od tohoto zastřešeného dvoru se nachází obydlí se světnicí, komorou a černou kuchyní a na straně druhé světnička, komora a stáje. Za obytnou částí je chlév. V patře, jak už bylo jednou zmíněno, je roubená světnice s okny do štítové strany s rozlehlou pavlačí. Další místnosti v podkroví může být komora a nezastropená půda sloužící jako seník. Vnitřní dispozice se může lišit, ale pravidlem zůstává zastřešení objektu jako celku.

Mnohé domy měly kamenný sokl, na kterém spočívala konstrukce stěn z hraněných trámů, napuštěné volskou krví proti hnilobě a v nároží spojené trámy na rybinu nebo do zámků s přesahy.

Sedlová střecha má nižší sklon střešní roviny kolem 20˚ až 30˚. Střešní krytina z šindele nebyla klasická, tak jako tomu je například u karpatského domu, ale šindele byly rovná prkýnka, která se přes sebe překrývala, ale nepřibíjela. Zatížení šindelů bylo docíleno zatěžkáním kamenů. Tento způsob provedení krytiny způsobil velké zatížení na konstrukci krovů, a proto nebyla použita hřebenová vaznice, ale hřebenová zeď v případě podélného průjezdu domem i dvě zdi. Později se již využívalo lehčí krytiny a tím i klasické konstrukce krovu s hřebenovou vaznicí, anebo dvojitá stolice hambálkové soustavy.

Pavlač je umístěna na pohledové straně u štítu. U domů s vysokým podkrovím mohly být umístěné i dvě patra pavlačí nad sebou. V dřívějších dobách se pavlač využívala jako skladiště a pomocný prostor pro další činnosti. Postupně dostávala i estetický význam, a to dokazuje bohatě zdobené zábradlí tvořené z prken s vyřezávanými ornamenty.

alpsky-dum.png

 

DŮM JIŽNÍCH ČECH

Přízemní roubený domový typ jižních Čech s trojdílnou dispozicí. Štít stavby je tvořen předsazenou lomenicí s podlomenicí. Sedlová střecha je doplněna kabřincem a v jižní části nahrazena rohatinami. Zhruba od poloviny 18. století je tento typ postupně budovaný z kamene a později cihel.

 

ZDROJ: Diplomové práce Regionální typologie roubených staveb na území ČR z roku 2017, autor Bc. Kristina Nešporová