MORAVSKOSLEZSKO

Regionální typy roubených staveb se dělí na domové typy a případně i místní dobové formy. Domový typ nese hlavní znaky domu, kdežto místní dobová forma je doplněna o další prvky a zvláštnosti. Vyskytují se i domové typy bez místních dobových forem.

Na schématu v mapě jsou znázorněny místní dobové formy, které však barevně odpovídají domovým typům, pod které spadají.

Z oblasti Jeseníků do tohoto regionu zasahuje Východosudetský typ domu, avšak zastoupení Opavské místní dobové formy nebylo v terénu prokázáno. Přes velmi zřetelnou převahu zděné zástavby se zde vyskytuje i Valašský typ domu, který zasahuje z jihu. V širší oblasti Těšínska by se měly vyskytovat dvě formy Těšínsko-slezského typu domů.

 

moravskoslezsko.png

 

 

JESENICKÝ DŮM

Lokální dobová forma Východosudetského domu se nalézá severně od Šumperka v okolí Jeseníků, Bruntálu až po Nový Jičín. Roubený přízemní dům je zástupcem spíše starší vrstvy zástavby. Typická vysoká sedlová střecha se sklonem kolem 60° umožňuje vnitřní rozdělení střešního prostoru na dvě podlaží a ve štítu je doplněna zvláštní formou okapové stříšky, středovou římsou a kabřincem. Štít má jednoduché bednění a typické řešení průčelí přízemí se třemi okny.

 

OPAVSKÝ DŮM

Další lokální dobová forma východosudetského domu je v okolí Opavska a Hlučínska. Jedná se opět o starší vrstvu zástavby, kdy je přízemní roubený dům často opatřen tzv. kožichem. Štítově orientovaný dům s trojdílnou komorovou dispozicí s dřevěným podsínkem před vchodem do domu. Osobitý prvek je polosochová konstrukce sedlové střechy a přístěnné sloupy.

 

VALAŠSKÝ DŮM

Lokální dobová forma Karpatského domu, která má jádro výskytu v blízkém okolí Vsetína, Valašského Meziříčí a Rožnova. Nejprostší příbytky byly dvoudílné půdorysné dispozice, který se stávaly z obytné místnosti a polyfunkční síně. Ve vývojové fázi se část síně vydělila pro komoru a konečnou variantou se stává trojdílný komorový typ.

Štít domu představuje hlavní místo pro uplatnění výtvarných dovedností tesaře. Lomenice je bohatě skládaná diagonálně, klasovitě, nebo i do paprsků, které vycházejí z půlslunce. Praktikovalo se rovněž tvarování otvorů pro větrání vyřezáváním nebo různým překládáním lišt. Sedlová střecha s podlomením a kabřincem jsou typické znaky domů této oblasti a v některých případech mohou být doplněny i makovicí.

 

val.png

 

TĚŠÍNSKOSLEZSKÝ DŮM

Místní dobová forma v ostravské části. Charakteristický dlouhými řadovými vesnicemi se štítovou orientací. Původní domy byly roubené s valbovou střechou, ale později postupně přecházely na zděný systém.

 

ZDROJ: Diplomové práce Regionální typologie roubených staveb na území ČR z roku 2017, autor Bc. Kristina Nešporová