SEVEROZÁPAD
Regionální typy roubených staveb se dělí na domové typy a případně i místní dobové formy. Domový typ nese hlavní znaky domu, kdežto místní dobová forma je doplněna o další prvky a zvláštnosti. Vyskytují se i domové typy bez místních dobových forem.
Na schématu v mapě jsou znázorněny místní dobové formy, které však barevně odpovídají domovým typům, pod které spadají.
Celé oblasti dominují roubené patrové domy v převážné kombinaci se zděným zadním přízemím, hrázděným druhým patrem, ale i celoroubené stavby. Výjimkou nejsou ale i přízemní roubené stavení v hojném zastoupení v oblasti Lužických hor, Českém Švýcarsku a ve Šluknovském výběžku. Ať už je stavba patrová či přízemní, tak společným rysem je strmá střecha a hlavně tzv. podstávky.
V oblasti Chebska jsou rozšířené patrové domy s roubeným přízemím a hrázděným patrem a případně i štítem. Některé objekty mají zděné přízemí a hrázděné patro, jsou však doplněny roubeným věncem. Při hranici severovýchodního a
středočeského regionu je pak několik variací patrových roubených stavení.
STŘEDOHORSKÝ DŮM
Je lokální dobová forma v oblasti Středohoří a v širším okolí Českolipska. Jsou to mohutné stavby s hrázděným patrem, celoroubené nebo případně se zděnou zadní částí přízemku a roubeným patrem.
Nejčastější nárožní vazba byla provedena na rybinu, ale výjimkou není ani vazba na zámky. Vodorovné spáry byly nabílené a vnitřní strana stěn v některých případech omítaná.
Stropní konstrukce je především v obytných místnostech tvořena překládaným záklopem s překrývajícími se spodními a horními deskami vsazenými do drážek v bocích trámů příčných k podélné ose domu.
Štíty patří k nejviditelnějším prvkům, a proto bývají výtvarně řešeny a existuje mnoho možných variant. V nejjednodušší podobě jsou jen svisle bedněné s přelištováním spár. Složitější skladby pak měly prkna položená diagonálně v horní části a lištou oddělená spodní část mohla být uprostřed kladena svisle. Římsy i lišty bývají profilované a vykrajované ukončené obloučkovým vlysem. Bedněné štíty byly později také ozdobně obkládány barevnou štípanou břidlicí nebo šablonou. Tvar střechy je sedlový ovšem méně často se můžeme setkat i se střechou valbovou či polovalbovou.
Jedním z typických znaků jsou pavlače s různorodým členěním, ale hlavně bohatě dekorativní podstávky. Pavlače jsou téměř výhradně umístěné na podélné vstupní straně a kryté přesahem střechy umožnují vstup do jednotlivých komor. Je nesena přesahujícími stropními trámy.
Lokální dobová forma domu severozápadních Čech má velmi často roubené přízemí s roubeným věncem, který zvětšuje prostor v hrázděném patře. Postupně bylo roubení nahrazováno zděným přízemím. Hrázděné patro i štít jsou bohatě barevně členěny a taktéž i trámy.
Mnohem vyspělejší je roubená konstrukce z přesně opracovaných trámů beze spár se zámkovou vazbou v nároží. Typickým znakem jsou i jednoduché podstávky, které podepírají hrázděné patro.
Chebský dům má specifický dekorativní styl, který patří v rámci Evropy k nejkomplikovanějším. Trámové šachovnice v parapetních polích pod okny a ve štítech s trámy často barevně zdobené odstíny červenohnědé.
POJIZERSKÝ DŮM
Lokální dobová forma v okolí Mělníka, Ml. Boleslavi a toku Jizery je patrový roubený dům s pavlačí a místy doplněn o předsazenou polovalbu či hranolový kabřinec. Bohaté lomenice členěné do horizontálních pásů byly dílem několika generací velmi zkušených tesařských mistrů. Velmi častý je záklop polovalby, který nese informace o stavebníkovi a případně náboženský citát plynule přecházející do malovaného okřídlí.
ZDROJ: Diplomové práce Regionální typologie roubených staveb na území ČR z roku 2017, autor Bc. Kristina Nešporová