STŘEDNÍ ČECHY A PRAHA
Regionální typy roubených staveb se dělí na domové typy a případně i místní dobové formy. Domový typ nese hlavní znaky domu, kdežto místní dobová forma je doplněna o další prvky a zvláštnosti. Vyskytují se i domové typy bez místních dobových forem.
Na schématu v mapě jsou znázorněny místní dobové formy, které však barevně odpovídají domovým typům, pod které spadají.
Přírodním dělítkem patrových a přízemních typů je tok Labe. Dvěma hlavními zástupci přízemního domu jsou domy Středočeské pahorkatiny a povodí Berounky na jihozápadu a dům středního Polabí na severovýchodu.
Současný stav vesnické zástavby je však takový, že převažuje zděná zástavba a výskyt přízemních roubených staveb je na jihu jen sporadický. I přesto zachovávají stejné rysy a v jižní části Středních Čech lze vidět přízemní roubené domy doplněné tzv. podsíní.
Na sever od toku Labe v okolí Mělníku a Mladoboleslavska lze hojně nalézt mohutné patrové roubené domy Středohorského případně Pojizerského typu s typickou podstávkou.
DŮM STŘEDOČESKÉ PAHORKATINY A POVODÍ BEROUNKY
Domový typ přízemního roubeného domu má štítovou orientaci s tradiční trojdílnou dispozicí komorového typu. Jelikož tento typ staveb zaujímá velké území ,tak je zde i větší variabilita znaků. Objekty bývají poměrně rozložité založené
na kamenné podezdívce. Široké střechy s předsazenou vstřícně nebo klasovitě vyskládanou předsazenou lomenicí s kabřincem nebo polovalbou. Prodloužená okapová hrana střechy vytváří komunikační prostor na zápraží.
V některých případech je štít předsazen před konstrukci krovu a vytváří komunikační prostor i v přední části tzv. podsíň. Rozvržení je jednoduché, nebo i uzavřené trojstranné.
DŮM STŘEDNÍHO POLABÍ
Řadí se do domového typu východních Čech. Je charakterizován především poměrně skromnou přízemní zástavbou. Na Nymbursku je možné nalézt i otevřené štítové podsíně tvořené sloupky, které pronikají ze severovýchodních Čech.
Lokální dobová forma v okolí Mělníka, Ml. Boleslavi a toku Jizery je patrový roubený dům s pavlačí a místy doplněn o předsazenou polovalbu či hranolový kabřinec. Bohaté lomenice členěné do horizontálních pásů byly dílem několika generací velmi zkušených tesařských mistrů. Velmi častý je záklop polovalby, který nese informace o stavebníkovi a případně náboženský citát plynule přecházející do malovaného okřídlí.
Je lokální dobová forma v oblasti Středohoří a v širším okolí Českolipska. Jsou to mohutné stavby s hrázděným patrem, celoroubené nebo případně se zděnou zadní částí přízemku a roubeným patrem.
Nejčastější nárožní vazba byla provedena na rybinu, ale výjimkou není ani vazba na zámky. Vodorovné spáry byly nabílené a vnitřní strana stěn v některých případech omítaná.
Stropní konstrukce je především v obytných místnostech tvořena překládaným záklopem s překrývajícími se spodními a horními deskami vsazenými do drážek v bocích trámů příčných k podélné ose domu.
Štíty patří k nejviditelnějším prvkům, a proto bývají výtvarně řešeny a existuje mnoho možných variant. V nejjednodušší podobě jsou jen svisle bedněné s přelištováním spár. Složitější skladby pak měly prkna položená diagonálně v horní části a lištou oddělená spodní část mohla být uprostřed kladena svisle. Římsy i lišty bývají profilované a vykrajované ukončené obloučkovým vlysem. Bedněné štíty byly později také ozdobně obkládány barevnou štípanou břidlicí nebo šablonou. Tvar střechy je sedlový ovšem méně často se můžeme setkat i se střechou valbovou či polovalbovou.
Jedním z typických znaků jsou pavlače s různorodým členěním, ale hlavně bohatě dekorativní podstávky. Pavlače jsou téměř výhradně umístěné na podélné vstupní straně a kryté přesahem střechy umožnují vstup do jednotlivých komor. Je nesena přesahujícími stropními trámy.
ZDROJ: Diplomové práce Regionální typologie roubených staveb na území ČR z roku 2017, autor Bc. Kristina Nešporová