SEVEROVÝCHOD
Regionální typy roubených staveb se dělí na domové typy a případně i místní dobové formy. Domový typ nese hlavní znaky domu, kdežto místní dobová forma je doplněna o další prvky a zvláštnosti. Vyskytují se i domové typy bez místních dobových forem.
Na schématu v mapě jsou znázorněny místní dobové formy, které však barevně odpovídají domovým typům, pod které spadají.
Tento region, nabízí velmi širokou škálu typů domů od patrových po přízemní. Prolínání Středohorského a Pojizerského typu na severu zaujímá širokou oblast patrových i přízemních domů s podstávky. Postupně se v pásu hor přechází na přízemní roubená stavení, která v oblasti Krkonoš nabízí bohatě vyřezávané lomenice s tzv. kočičí procházkou ve štítu a pestrými nátěry stěn. Velmi často jsou právě horské chaty bedněny svislými prkny, takže není možné rozeznat druh nosné konstrukce a spousta chat je roztroušena po svazích, kam není snadný přístup.
STŘEDOHORSKÝ DŮM
Je lokální dobová forma v oblasti Středohoří a v širším okolí Českolipska. Jsou to mohutné stavby s hrázděným patrem, celoroubené nebo případně se zděnou zadní částí přízemku a roubeným patrem.
Nejčastější nárožní vazba byla provedena na rybinu, ale výjimkou není ani vazba na zámky. Vodorovné spáry byly nabílené a vnitřní strana stěn v některých případech omítaná.
Stropní konstrukce je především v obytných místnostech tvořena překládaným záklopem s překrývajícími se spodními a horními deskami vsazenými do drážek v bocích trámů příčných k podélné ose domu.
Štíty patří k nejviditelnějším prvkům, a proto bývají výtvarně řešeny a existuje mnoho možných variant. V nejjednodušší podobě jsou jen svisle bedněné s přelištováním spár. Složitější skladby pak měly prkna položená diagonálně v horní části a lištou oddělená spodní část mohla být uprostřed kladena svisle. Římsy i lišty bývají profilované a vykrajované ukončené obloučkovým vlysem. Bedněné štíty byly později také ozdobně obkládány barevnou štípanou břidlicí nebo šablonou. Tvar střechy je sedlový ovšem méně často se můžeme setkat i se střechou valbovou či polovalbovou.
Jedním z typických znaků jsou pavlače s různorodým členěním, ale hlavně bohatě dekorativní podstávky. Pavlače jsou téměř výhradně umístěné na podélné vstupní straně a kryté přesahem střechy umožnují vstup do jednotlivých komor. Je nesena přesahujícími stropními trámy.
POJIZERSKÝ DŮM
Lokální dobová forma v okolí Mělníka, Ml. Boleslavi a toku Jizery je patrový roubený dům s pavlačí a místy doplněn o předsazenou polovalbu či hranolový kabřinec. Bohaté lomenice členěné do horizontálních pásů byly dílem několika generací velmi zkušených tesařských mistrů. Velmi častý je záklop polovalby, který nese informace o stavebníkovi a případně náboženský citát plynule přecházející do malovaného okřídlí.
DŮM STŘEDNÍHO POLABÍ
Řadí se do domového typu východních Čech. Je charakterizován především poměrně skromnou přízemní zástavbou. Na Nymbursku je možné nalézt i otevřené štítové podsíně tvořené sloupky, které pronikají ze severovýchodních Čech.
Lokální dobová forma přízemního celoroubeného nebo poloroubeného domu, který se řadí domového typu severovýchodních Čech.
Konstrukce je roubená z hraněných trámů s nabílenými spárami. Nejčastější způsob vazby je na rybinu, ale výjimkou není i zámková vazba nárožních spojů bez přesahů, kromě dekorativně tvarovaných zhlaví trámů horního věnce. Stěny bývají často zpevňovány stěnovými kleštinami a bedněné svislými prkny.
Časté a dost typické je pestré barvení stěn s kontrastními spárami, latěmi a orámováním otvorů. Můžeme se setkat s odstíny okrové, zelené, červenohnědé, šedé i modré trámů v kombinaci s bílými spárami a lištami.
Okenní otvory nejstarších chalup jsou malé téměř čtvercového tvaru, ale zastoupený větším počtem. Jedním z nejzdobnějších prvků jsou prkenné obložky okenních otvorů, fošnové parapety a parapetní prkna. U horských usedlostí je častá poloha ve svahu, a proto je zvýšené kamenné zápraží, které je kryté podstřeším a opatřeno zábradlím.
Vysoká sedlová střecha se střešní krytinou tvořenou šindelem nebo šablonou. Úhel ve vrcholu bývá zpravidla ostřejší než 90°. Vikýře typické pro tuto oblast jsou dva typy a oba jsou směřovány primárně na stranu ke svahu. Tzv. „maloúpský“ je v podstatě s pultovou střechou a plynulými postranními náběhy a druhým typem je klasický sedlový vikýř.
Lomenice jsou bohatě skládané s výtvarným zdobením pomocí lišt a říms. Nejstarší formou jsou prkna kladená přes sebe. Nejčastější variantou jsou široká prkna a spáry kryté laťováním. Zajímavější jsou však lomenice, které jsou vodorovně členěny do 2 až 4 pásů, často rozdílné úrovně a vnitřní plochy jsou vyplněné svislými nebo šikmo kladenými prkny. Krycí latě jsou velmi často profilované se zdobně seříznutou spodní hranou. Barevnost štítů odpovídala barevnosti stěn. Vrchol štítu zakrývala polovalba nebo kabřinec s malovaným záklopem. Jako další dekorativní prvek specifický pro tuto oblast je tzv. kočičí procházka.
Tento samostatný domový typ je výhradně přízemní a většinou jen s roubenými světnicemi a zděnou hospodářskou částí. Hlavní oblast výskytu je v severovýchodního pohraničí s Polskem a zasahuje až do Jeseníků a Opavska.
Konstrukce z hraněných trámů jsou obvykle nabílené vápnem (někdy i štít), ale nejsou výjimkou i tmavě hnědé nátěry s bílým spárováním. Tyto objekty mají vysoké strmé sedlové (vzácněji polovalbové) střechy. Vysoké štíty jsou většinou jen svisle bedněné a v některých případech doplněné malou podlomenicí. Mezi typické znaky východosudetského domu se řadí i vikýř, který svou štítovou rovinou navazuje na podélnou rovinu přízemí.
Podorlicko tvoří další část přízemního roubeného domu tohoto regionu. Roubené stěny světnice jsou z částečně hraněných trámů někdy nabílené. Strmé polovalbové střechy a velkým přesahem nad zápražím.
Stěny bývají v některých případech zpevněny stěnovými kleštinami a v průčelí jsou tři a více okenních otvorů. Světnice jsou vysoké a případně s vnější pavlačí. Štíty jsou bedněné v některých případech nabílené a zdobené malováním. Dalšími prvky, které se u tohoto typu domů vyskytují jsou podlomenice, polovalba nebo kabřinec a podstávky, které podpírají konce vazných trámů. V menších městech můžeme lokálně můžeme lokálně zaznamenat i otevřenou štítovou podsíň.
Poličský dům je lokální dobovou formou, která je k vidění hlavně v blízkosti Poličky. Hlavním znakem těchto přízemní roubenky je čtyřboké uspořádání s uzavřeným dvorem. Lokálním znakem v této oblasti jsou podlomenice a kabřinec.
ZDROJ: Diplomové práce Regionální typologie roubených staveb na území ČR z roku 2017, autor Bc. Kristina Nešporová